Fobeia

23.07.2014 18:40

Fobeia. Řeknu Vám o ní jediné. Budou s ní potíže. Velké potíž!

 

Damian skutečně nebyl jediný, kdo měl svá tajemství. Nebyl ani jediný, komu ta tajemství začala šlapat na paty. Fobeia se vynořila ze tmy. Šla pomalým, lehkým krokem, pohupujíc se ladně v bocích. Kladla jedno bosé chodidlo před druhé. Jeho oči hypnotizovaně putovaly vzhůru od jejích útlých kotníků po dlouhých ebenových nohách. Široké rozparky zakončené šněrovačkou z tenkých provázků odhalovaly vypracovaná stehna v celé jejich kráse. Sukni měla svěšenu tak nízko, že jen stěží halila klín. Těžce polkl. Útlý pas, ploché bříško, v pupíku drahokam. Oblá ňadra měla spoře zahalena tenkým pruhem lehké látky svázané na zádech na uzel. Měsíc ozařoval dokonalou křivku jejích ramen, dlouhé elegantní šíje a holé hlavy. Rty měla lehce pootevřené, smaragdové oči ohraničené černými stíny.